 foto: ReutersPodle vládních zdrojů zahynulo během nepokojů osmnáct lidí. Podle dalších zdrojů až sto. |
Jedná se o první rozsudky týkající se nepokojů v Tibetu. Ty propukly v polovině března a podle vlády v nich zahynulo osmnáct civilistů. Jiné zdroje mluví o desítkách mrtvých.
O procesu ve Lhase informovala agentura Nová Čína. Soud byl podle ní otevřený a zúčastnilo se ho dvě stě lidí. Přítomni údajně byli i lékařští pracovníci a buddhističtí mniši.
Nepokoje vypukly v Tibetu 14. března. (více o nepokojích v Tibetu čtěte zde) Vedle mírných protestů proti čínské nadvládě došlo ve Lhase i v dalších částech regionu k ničení čínských obchodů, zapalování aut a napadání běžných Číňanů.
Vláda proti demonstrantům zasáhla sice tvrdě, ale na druhou stranu možná se zpožděním a ne zrovna s tradiční razancí. Vysvětlovat si to lze i pozorností, která se upírá na Čínu jen pár měsíců před zahájením olympijských her v Pekingu.
K čemu přesně došlo ve Lhase, zatím není jasné, ale v sousedním Sečuanu bezpečnostní složky střílely ostrými náboji. Úřady také daly účastníkům nepokojů ultimátum: buď se vzdáte, nebo neočekávejte shovívavost.
Peking nabízí dalajlámovi obnovení dialogu
Čínská vláda vinila z rozpoutání nepokojů dalajlamu. Ten ze svého indického exilu podíl na násilí odmítl. V následujících dnech by se měl obnovit kontakt mezi ním a Pekingem. “Vládní politika je konzistentní a dveře jsou otevřené dialogu,” citovala Nová Čína vládního představitele.
Dalajlama s Číňany nejedná přímo, ale prostřednictvím zástupců. Oficiálně usiluje o širší autonomii Tibetu v rámci “jedné Číny”. Před časem dospěly rozhovory do fáze, která umožňovala návštěvu duchovního vůdce v Tibetu, ale nakonec z ní sešlo. - Čína viní dalajlamu z podněcování násilí
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu, nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.
Současné nepokoje měly velkou odezvu v západních zemích a čínská pověst kvůli nim značně utrpěla. Zatímco většina Číňanů odsuzuje nepokoje v Tibetu jako etnické násilí spojené s chaotickým rabováním, západní aktivisté využili příležitosti k oživení tématu svobodného Tibetu.
